Umělecká skupina Querschlag (2003-2008)

[Dirk Hanus] [Michael Goller] [Michael Knauth] [Peter Piek] :: [Info] [Puppet-Show] [Kontakt] :: [deutsch] [english]

Chomutov: Výstava "Puppet-show" v jezuitském areálu

Vernisáž výstavy "Puppet-show v jezuitském areálu" se koná v sobotu 2. června 2007 od 20.00 hodin.

Umělecká skupina Querschlag z Německa - to jsou čtyři muži, kteří vedle malování, kreslení, fotografování a grafiky skládají básně a textují prózu, kterou uplatňují ve svém bandu. Zlomy a pronikavé změny jsou u nich normální; samovzdělávání, vzájemné hádky, výmě na názorů - tím vlastně rostou.
Mezi nejmladším a nejstarším je věkový rozdíl skoro dvacet let a to je už musí skutečně něco dobrého spojovat. Jsou to lidé, kteří nemají rádi konzumní zábavu, společenské akce bez úrovně, závislost na televizi - prostě chtějí, aby bylo lidem předkládáno skutečné umění.

Galerie Lurago:
Ve výstavních prostorách Galerie Lurago ukazují malíři Michael Goller a Peter Piek
dialogické obrazy pod názvem „Loutkáři“. Tyto série obrazů vznikly v letech 2003-2006 v dialogu, to znamená , že vycházeje z obrazu jednoho z malířů, namaloval ten druhý zcela novou verzi. Tato nová verze se stala zase výchozí pro další a tak to šlo dál. Obrazy pendlovaly tři roky mezi Lipskem a Chemnitzem a zde v Galerii Lurago je možno je vidět poprvé pohromadě.*

Kostel sv. Ignáce:
V jeho instalaci s názvem "My jsme Bůh" Michael Knauth zaměňuje směry pohledů lidí a nabízí (poskytuje) pozorovateli možnost božského úhlu pohledu. Instalace sestává ze 24 panenek v životní velikosti, zavěšených od stropu hlavou dolů.**
Fotografické portréty fotografa Dirka Hanuse, rovněž vystavené v kostele, ukazují neoděné osoby. Nechávají tyto zjevit v kostele jako hříšníky a pachatele. Pracuje se zde se speciální osvětlovací technikou v klasické černo-bílé barvě a s fotografiemi, které nechávají nahlédnout hluboko do duše člověka. Kromě toho jsou prezentovány barevné portrétové obrázky, které znázorňují novou etapu při fotografické výměně názorů s člověkem.***

Atrium:
Hostujícím umělcem je český sochař Josef Šporgy, který svá díla nazval "V čase". Koncert v atriu připravil Peter Piek & the Colours /Indie Rock Band/

*
"Puppenspieler" /loutkoherci/ Michael Goller a Peter Piek
V prostorách galerie Lurago představí malíři Michael Goller a Peter Piek dialogické obrazy pod názvem: „Puppenspieler – loutkoherci“. Tři série obrazů vznikaly od roku 2003 – 2006 v dialogu, to znamená, vycházeje z obrazu jednoho z obou malířů, maloval ten druhý úplně novou verzi. Tato verze byla opět výchozí pro tu další atd… Takto pendlovaly obrazy 3 roky mezi Lipskem a Chemnitzem a nyní budou v galerii Lurago prvně pohromadě k vidění.
31. srpna 2003 založili malíři Michael Goller a Peter Piek / do roku 2006 Peter Piechaczyk/ uměleckou iniciativu Malfront. Jde tady o “malířství pročistit“ a dát mu nové impulsy.
Dohromady je jejich tvorba silným komponentem gest. Zastávali názor, že malba se stává často transportním médiem pro obsahy všech druhů nedorozumění. Proti pociťovanému komerčnímu provedení malby a možností experimentálního zkoumaní, vybudovali Goller a Piek alternativní „Malfort studium“, které se skládá ze základního studia, mezi studia a hlavního studia. Přitom pracují i s jinými umělci. Paralelně k tomu vedli také akce k dvěma napsaným knihám. Z akčních obrazů jsou dvě díla součástí výstavy: „Obraz nohy“ a obě díla „Obrazy tmy“. Výsledek dialogických obrazových sérií je zde k vidění.
Piek studuje v tomto čase malbu na Vysoké škole pro grafiku a knižní umění v Lipsku, mj. u Sigharda Gilleho, Wolframa Ebersbacha a Ingo Mellera. Současně, jako u aktivního muzikanta, dominuje v jeho obrazech plošný rytmus a rozpustnost ve skvrnách čisté barevnosti.
Gollerovy obrazy vznikly ze zaškatulkované roviny gest a kreslených elementů. Přístup k jeho obrazům je „ optické chvění v rezonační frekvenci obrazů“. Na každém jednotlivém obraze pracuje téměř jeden rok „nechává malbu časem zrát“, což není v  rozporu k intuitivním gestům.

**
Ten krásný obrácený svět
Obrácený svět. Svět vzhůru nohama. Svět je hračka loutek. Kdo je loutkoherec? Kdo nese odpovědnost? Kdo rozhoduje o průběhu hry, jejích pravidlech a jejím konci? Jestliže jsme Bohem, měli bychom alespoň spolurozhodovat. Kdo se však ve víru každodenních starostí nikdy těmito otázkami nezabýval, protože jsou pro něho příliš filozofické, nebude zbytečně ztrácet čas myšlenkami, zda je aktérem, snad dokonce i režisérem nebo jen využívanou manipulovanou figurkou, vystavenou neprůhledné existenciální a společenské hře s nepřehlednými pravidly. V ideálním případě klade umění otázky, které vyzývají k přemýšlení. Chce-li být umění jen krásné, líbivé a zábavné, zůstává afirmativní a ohlupuje jako bezvýznamné dekorační zboží poplatné módnímu masovému vkusu. Michael Knauth, umělec z Chemnitz, neklade jenom otázky. Velmi působivým způsobem slučuje ve svém díle různé funkce a projevy umění - jako ve své velké nepřehlédnutelné revoltě proti existenciální a společenské bezmocnosti, za kterou sám člověk nese odpovědnost: "My jsme Bůh". Přitom člověka napadne Kantova známá definice osvěty, která má člověka osvobodit z jeho nedospělosti, kterou si sám zavinil. Knauth chápe v této práci svůj hlavní úkol tak, že umění má naprosto burcující poslání, aniž by přitom propadl konceptuální zábavní banalitě s okázalým chováním zasvěcené osoby. Naopak: jeho vystavené práce mají jak citový, tak i smyslový náboj s bezprostředně groteskními a absurdními rysy. 24 stejných, snad klonovaných loutek, které by tuto pozici mohly při veškerém svém aseptickém klidu pokládat za naprosto neslušnou, visí od stropu hlavou dolů, odsouzené k nicnedělání a vystavené na pospas skrytému loutkoherci. Koneckonců nezáleží na tom, zda jsou ty loutky ženského pohlaví, vybavené všemi podstatnými atributy, které je degradují na útrpný status čistě užitné figury, jsou stejně bez života, bez uvědomění si sama sebe a bez znalosti světa, který si žádá více než jednorozměrné zombie loutek. Pozorovatel Knauthovy práce, vyděšený z toho, že apelativní a provokující síla armády, ba dokonce série stejných loutek je tak velká, že se v nich každý ihned může nalézt, se musí ptát: Visím tam i já na neviditelných nitkách, na provázku a proč? Jakou roli hraji, jsem řízen cizí osobou? Knauthův obrácený svět je sice theatrum mundi, které má však šanci zase se vrátit zpět - k lepšímu. To je přinejmenším hluboký záměr jeho prací a pro něj i vizitkou umění vůbec: bez samolibých společenských způsobů akademického konceptuálního umění, daleko od jakýchkoli soukromých mystických výlevů l´art pour l´artismu se Knauth pokouší prolomit to, na co jsme zvyklí. Jeho paleta sahá od AHA zážitků až po inscenovanou radikální šokshow, aby vyburcoval naše spící vědomí z jeho nekritického mrákotného stavu a pobídl ho k tomu, aby se vzchopilo a zase vzalo do svých rukou vše, co jsme lehkomyslně přenechali stratégům konzumního a reklamního světa. Podle Michaela Knautha má umění zviditelňovat jednoduché skutečnosti v mezilidských vzájemných vztazích a v soužití, nabídnout nám přijatelné vysvětlení a jednání, kterými bychom se mohli zbavit své vlastní automatizované zmanipulizované techniky, a nalézt cestu zpět k autentickému vlastnímu prožitku, vzdálenému onomu sebehypnotickému uvedení do klidu. Tím, že jednotlivec prolomí spolupůsobení stereotypních manipulačních mechanismů, vdechne si sám zase život do té míry, že rozpozná skutečný celek, ve kterém jedná a myslí jako autonomní bytost, a není již veden a předváděn jako bezmocná loutka. Z umělého ráje sugestivní, vše nivelizující reklamní estetiky nás prudce katapultují Knauthovy obrazy a instalace, duchaplné inscenace, když v určitém okamžiku čestného sebepoznání zjistíme, že možná nejsme (jako) Bůh, ale nikoliv narkotizovaná loutka. Michael Knauth odcizil tak trochu jako Prometheus bohům oheň. Pro umělce zůstává pak tím spíše poslání udělat mnohé věci s ostatními a pro ně, avšak nikoli jako moderní Sisyfos.
Klaus Fischer, 2007

***
"LichtGestalten" /Stvoření světla/
Zároveň budou v kostele nainstalovány fotografie Dirka Hanuse. Portréty neoblečených osob jeho tématické skupiny “LichtGestalten“ pořídil specielní světelnou technikou. Lidé byli přitom stále umísťováni před neutrálním černým pozadím. Tyto motivy strhávají zahalení u obvyklých portrétů, jak ve smyslu tělesném tak i duševním. Vznikají, na napětí bohatá, charakteristická zobrazení, která odkazují na existenciální základní otázky lidského bytí.
Nyní vstupují, tyto většinou nadrozměrné velké obrazy v černo-bílé, do dialogu s prostorem kostela sv. Ignáce v Chomutově. Duše těchto osob na obrazech hledají svou kongruenci v sakrálním prostoru. Člověk se prezentuje v této atmosféře nejen jako oběť ale zároveň také jako viník. Je to ideální místo k prezentaci těchto motivů!
Jiný druh výměny názorů s lidmi ukazují novější fotopráce, které většinou vznikly v barvě.
Tentokrát je zde člověk často zobrazen ve vztahu k okolí. Osoba vstupuje do dialogu s okolím – ale i zde se dívá fotograf za lidskou kulisu. Vyvstávají otázky. Často tyto příběhy vznikají nejdříve v hlavě pozorovatele. Psychologickým studiím podobné, hledají vyobrazení lidé svou oporu nebo se projevují nevypočitatelnými činy.

noviny

Chomutovský deník, 1. června 2007:

Lurago nabídne netradiční umění

Chomutov - Loutky visící hlavou dolů, nahé postavy či „seriálový“ obraz, to všechno představí německá čtveřice nazvaná Querschlag.
Pro milovníky originálního umění připravila chomutovská galerie Lurago jedinečný zážitek. Zítra ve 20 hodin proběhne v jezuitském areálu vernisáž výstavy nazvané Puppet–show.Čtveřice německých umělců (na snímku) tu představí svá nekonvenční díla. Michael Goller a Peter Piek vystaví sérii obrazů pod názvem Loutkoherci. Zajímavé jsou už tím, jak vznikaly. Každý malíř vycházel z obrazu toho druhého a namaloval svoji verzi, tento obraz byl pak opět základem pro další a tak dál. Obrazy pendlovaly tři roky mezi oběma malíři  – v Luragu budou poprvé k vidění pohromadě.Michael Knauth nabídne taktéž netradiční pohled – a to doslova. Jeho expozice bude vystavena v kostele sv. Ignáce a skládá se ze 24 loutek v životní velikosti, které visí od stropu hlavou dolů. Nazval ji „You control it“ a má nabídnout možnost božské zorné perspektivy. Fotografické portréty neoblečených postav vystaví rovněž v kostele poslední ze čtveřice – Dirk Hanus. Postavy na jeho fotografiích mají představovat hříšníky a viníky. Přitom se bude pracovat se světelnou technikou, která by měla vytvořit další nevšední obrazy.Hostem, který svá díla vystaví v atriu, bude místní umělec Josef Šporgy.Vernisáž začíná ve 20 hodin, pro návštěvníky bude po celý večer otevřená kavárna v SKKS. Výstava potrvá do 27. července.
Josef Dušek
Foto: Archiv (skupina Querschlag)

iDnes, 15. června 2007:

I to je umění - v kostele visí nafukovací panny

Kontroverzní výstavu Puppet-show dovezla německá umělecká skupina Querschlag do Chomutova. V jezuitském areálu mimo jiné rozvěsila nafukovací panny.
Uměleckou skupinu Querschlag tvoří čtyři muži, kteří vedle malování, kreslení, fotografování a grafiky skládají básně a textují prózu, kterou uplatňují ve svém bandu.
Výstava, kterou uspořádali v chomutovském jezuitském areálu, konkrétně v galerii Lurago a v kostele sv. Ignáce, by měla Querschlag představit jako nonkonformní výtvarné společenství jak co do způsobu zpracování témat, tak umístění v konkrétním prostoru.
V kostele sv. Ignáce uvádí svou instalaci s názvem My jsme Bůh Michael Knauth. Průvodní materiály hovoří o "24 panenkách v životní velikosti". Skutečnost je taková, že se jedná o nafukovací erotické objekty ze sex shopu se zcela explicitním účelem.
Ty visí od stropu hlavou dolů a - podle pořadatelů výstavy - nabízejí pozorovateli možnost božského úhlu pohledu.
Tuto instalaci doplňují fotografické portréty Dirka Hanuse, ukazující neoděné osoby. Podle autora mají být zároveň "hříšníky" i "pachateli". Většina fotografií je černobílých, teprve v novějších snímcích autor pracuje s barvou.
V galerii Lurago pak malíři Michael Goller a Peter Piek vystavují takzvané dialogické obrazy pod názvem Loutkáři. Tyto série obrazů vznikly v letech 2003 a 2006 tak, že vycházeje z obrazu jednoho z malířů, namaloval ten druhý zcela novou verzi.
Tato nová verze se pak stala zase výchozí pro další a tak dále. Obrazy pendlovaly tři roky mezi Lipskem a Chemnitzem, v chomutovské galerii jsou k vidění vůbec poprvé.
ob, iDNES.cz
foto: archiv (Puppet Show v chomutovském kostele sv. Ignáce)

Deník, 22. června 2007:

Erotické panny visí u stropu kostela

Chomutov - Církev s výstavou v kostele sv. Ignáce nesouhlasí. Vadí jim nafukovací erotické panny zavěšené u stropu
Šokující, nechutná, nebo naopak trefná a zajímavá. Natolik rozporuplné jsou názory na výstavu německé umělecké skupiny Querschlag v kostele sv. Ignáce v Chomutově. Kolekci černobílých fotografií totiž doplňuje čtyřiadvacet nafukovacích panen, které bývají používány jako erotická pomůcka.
„Nemyslím si, že uvedení této výstavy v kostele by měl být problém,“ říká Marie Laurinová, ředitelka Střediska knihovnických a kulturních služeb. „Pokud si návštěvník přečte doprovodné texty, nemůže se urazit,“ uvedla.
Ze zmíněného doprovodného textu vyplývá, že cílem umělce bylo nabídnout divákům možnost pohledu z božské perspektivy. Nafukovací panny jsou totiž zavěšené hlavou dolů vysoko nad podlahou.
Představitelé římsko-katolické církve ale zaujali odmítavé stanovisko. I když s tématy, které výstava řeší, souhlasí, nelíbí se jim zvolené podání a místo. Na tento popud už vzniklo i oficiální písemné vyjádření farního úřadu v Chomutově, ve kterém se praví: „Umístění této výstavy do tohoto prostoru, zvláště její „vzdušné části“ (myšleny nafukovací panny), pokládáme za krajně nevhodné, zpochybňující smysl stavby samotné.“ Celý text si mohou návštěvníci přečíst přímo na výstavě. Organizátoři jej tam vyvěsili toto pondělí.
„Naše vyjádření nebereme jako cenzuru,“ uvedl včera Deníku kaplan Radim Vondráček. „Jako ti, kteří jsou po duchovní stránce za kostel zodpovědní, jsme cítili povinnost se k výstavě vyjádřit,“ říká.
Podle něho celá záležitost výše zmíněným vyjádřením pro faru končí. Jediné kroky proti výstavě by eventuelně mohlo podniknout litoměřické biskupství, kam z Chomutova celou záležitost postoupili. Redakce chomutovského deníku na biskupství zaslala žádost o vyjádření, bohužel do uzávěrky tohoto vydání jsme nedostali odpověď.
Umělcův záměr tak sklízí své plody. Cílem jistě bylo minimálně vzbudit pozornost, což se díky médiím povedlo. Kdo bude chtít bouřlivě diskutovanou výstavu navštívit, má možnost, končit bude až v druhé polovině července.
Vojtěch Janda
Foto: Deník/ Vojtěch Janda (Čtyřiadvacet nafukovacích panen je zavěšeno u stropu kostela sv. Ignáce v Chomutově)

Deník, 7. července 2007:

Dětské porno na výstavě

CHOMUTOV - Na chomutovskou policii přišlo udání, že na výstavě v kostele sv. Ignáce jsou fotografie s dětským pornem.
Bouřlivě diskutovanou výstavu v kostele sv. Ignáce v Chomutově s názvem Puppet show prošetřovala kriminální policie. Na okresní policejní ředitelství totiž došla zpráva, že místo umění se v kostele šíří dětská pornografie.
Výstava německé umělecké skupiny „Querschlag“ se zapsala do povědomí již v souvislosti s protesty katolické církve. Její představitelé totiž odmítají, aby ze stropu kostela visely nafukovací erotické panny, byť umělec jejich prostřednictví vyjadřuje bohulibou myšlenku. Podle doprovodného textu bylo totiž cílem autorů nabídnout divákům pohled z takzvané božské perspektivy.
Odpůrce nyní výstava našla ale i mezi veřejností, té začaly vadit černobílé fotografie, které jsou součástí expozice. „Dostali jsme upozornění, že na vystavených fotografiích může jít o dětskou pornografii,“ uvedla Marie Pivková, mluvčí chomutovské policie. Podle ní se policisté šli na výstavu osobně podívat, aby zjistili, zda jde opravdu o „porno“.
Kriminalisté ale žádné porno v kostele sv. Ignáce na náměstí 1. máje v Chomutově nenašli. „Policie, po shlédnutí výstavy, nenašla sebemenší důvod k zahájení trestního stíhání,“ sdělila včera Deníku Marie Pivková.
Tímto verdiktem byli evidentně potěšeni i organizátoři výstavy, i když o absurdnosti nařčení nepochybovali. „Nejedná se o dětskou pornografii, jsou to krásné černobílé fotografie,“ zdůraznila ředitelka Správy knihovnických a kulturních služeb Marie Laurinová. „Umělecká fotografie má trochu jinou dimenzi, než klasická,“ uvedla.
Výstavu, jako je Puppet show, Chomutov zatím nepamatuje. Přilákala totiž na sebe tolik pozornosti, jako žádná jiná předtím. Kdo výstavu německého Querschlagu dosud neviděl, má ji možnost ještě navštívit. Končí až v druhé polovině července. Poté se přesouvá do Polska. Tam, vzhledem k silnému katolicismu, se dají očekávat ještě odmítavější reakce publika, než v Čechách.
Vojtěch Janda