Dirk Hanus

Dirk Hanus je fotografem, ovládá své řemeslo a jeví se jakémukoli prázdnému perfekcionismu netolerantní. Chce uniknout povrchním pózám, prototypům reklamních stratégů, chce vidět do pozadí, na člověka, nezměněného. Aby toho mohl dosáhnout, nechal během osvitu přes obličeje a těla postav přeběhnout světlo pomocí reflektoru. Světelné postavy (postavy světla), tak říká takto exponovaným postavám. Tyto fotografie v jejich takto vytvořených neostrostech nechávají zmizet to dané, pózující, umožňují jiný přístup k fotografovaným. Kromě toho se Dirk Hanus zaobíral pustnoucími (rozpadajícími se) troskami průmyslových podniků, zinscenoval z nich kulisy a postavil je proti masu nahých těl. Ubíhající dějiny, živá těla a rzi podléhající díly strojů. Svými nejnovějšími pracemi si vzpomíná na prvotní formu kamery, na kameru s otvorem, která ještě nepotřebuje objektiv a vyfocené se noří do mondénního světla. V těchto barevných krajinných panoramatech vystupují archaické přírodní světy, do pohádkově převrácené vysněné prostory vrstveného času. Zavalená místa v něm, v nás, která Dirk Hanus pomocí svých snímků opět nechává ožít.
Dr. Ina Gille, Lipsko v květnu 2005

Dirk Hanus